PP – Pracovní Partneři

Po schůzce s panem ředitelem SCIO Základní školy jsem s dětmi absolvoval kulturní procházku opepřenou strašidly a pověstmi. A na první pohled bylo vidět, že jde o neobyčejné děti. V tom dobrém slova smyslu.  

– Děti chodící do tohoto centra jsou častými návštěvníky procházek. Více takových ředitelek, jakou je paní Jarmila Štecherová.

- S mateřskou školou jsme spolupracovali na projektu o Karlovi IV. Dvě třídy se prošly po Karlově mostě a dvě třídy jsem navštívil v jejich budově. 

- Se školou Michael jsem spolupracoval 2 roky. Mj. jsem zařídil pro vybrané třídy návštěvu primátorské rezidence. 

- Pro centrum rozvoje FasTracKids na Praze 1 jsem připravil program na Den otevřených dveří. Rodiče a děti objevovali tajemstí okolí školy a poznávali historii místa trošku jinak.  

– Díky ochotě zaměstnanců jsem dostal během svého studia na vysoké škole potřebnou zpětnou vazbu pro činnosti, které mě bavily a které jsem začal rozvíjet. Velké poděkování patří Vlaďce Sehnalíkové.

– Osvícený pan ředitel Milan Hausner a vydařená spolupráce na veletrhu Schola Pragensis v roce 2003. To jsem ještě netušil, že podobné aktivity budu dělat i za 15 let. 

– První organizovaná procházka se odehrála s dětmi ze základní školy v Karmelitské ulici v roce 1998. Bývalá ředitelka Petra Košťálová byla obrovským hnacím motorem pro realizaci mých nápadů. Kdyby mi tenkrát nedala svobodu, možná bych nepoznal, jak skvělé je provádět děti Prahou. 

– Bylo nám umožněno si o víkendu projít Novou radniční budovu, navštívit primátorskou rezidenci a dostali jsme se i na chodbu Clam-Gallasova paláce.

- Jiný víkend nám bylo umožněno se podívat do Škodova paláce a do paláce Adria. Velké díky paní ředitelce MHMP JUDr. Děvěrové, paní ředitelce PER MHMP Ing. Dederové, Ing. Stránskému za skvělou koordinaci a také vrátným, kteří na nás dávali pozor v atrakci číslo jedna - v páter nosteru. 

– Díky ochotě jejich zaměstnanců jsme viděli pracoviště u Novomlýnské vodárenské věže. Hlavně půda byla fascinující – jako za časů Rychlých šípů.

– Vstup do Anežského kláštera a na stálou expozici Středověkého umění.

- Jiný víkend jsme se dostali do Šternberského paláce na Hradčanech. Velké poděkování patří Alici Beranové, za myšlenku a správné nasměrování a dále dámám přímo ze Šternberského paláce, paní Jitce Handlové a Marii Ladrové, za skvělou organizaci návštěvy obrazárny. 

– Umožnění vstupu do jinak nepřístupné zvonice díky páteru Lukáši Lipenskému.

– Velice ochotná reakce na možnost prohlídky objektu, kde byl umučen Johánek z Pomuku.

 – Umožnění vstupu před otevírací dobou, prohlídka podzemních prostor.

 – Přivítání panem ředitelem, pořad pro děti a názorná ukázka práce s dalekohledem.

- Umožnění vstupu do prvního patra Staroměstské mostecké věže a promítání pořadu o věži a o mostě.

- Sám Velmistr řádu souhlasil s možností podívat se pod kostel sv. Františka z Assisi. Velice milý člen řádu nás doprovodil ke zbytkům Juditina mostu. 

- Převor komunity karmelitánů u Pražského Jezulátka Petr Glogar nás laskavě poustil do běžně nepřístupné krypty kostela Panny Marie Vítězné a umístil koš na přání pro Ježíška před oltář Pražského Jezulátka. 

- Pan tajemník souhlasil a paní Marie Zimová zařídila pro nás otevření Profesního domu na Malostrankém náměstí, ve kterém byla nedávno objevena rotuda sv. Václava.   

- Po domluvě s nájemci nám bylo umožněno navštívit přízemí gotické věže a zahradu Velkopřevorského paláce, kde roste tzv. Beethovenův platan.

- S tak vlídným přijetím se člověk nesetkává často. Nejen pan ředitel, ale i paní kurátorka mi byli k dispozici a kromě pozvání do Lorety mi poskytli mnoho cenných rad a informací. 

- Pan Vladimír Hofmann z ČVUT nám dovolil nakouknout do Betlémské kaple i do jejího prvního patra. A dámy konající ten den službu se na nás stále usmívaly.

- Duchovní správce O. mitr. Mgr. Kornel M. Baláž souhlasil a zařídil otevření rotundy sv. Longina na Novém Městě a milá paní kostelnice nás v požadovaný čas očekávala. 

-        - Rektor kostela sv. Štěpána Josef Čunek zařídil pro nás otevření kostela sv. Štěpána na Novém Městě.

- Pan Vojtěch Paluska vymyslel termín, kdy jsme mohli v náročném harmonogramu Novoměstské radnice navštívit Mázhaus, Konšelský salonek a Velký sál.

- Bratr Vojtěch nás provedl celým klášterem, od krypty, přes jídelnu, kostel, betlém až po zahradu. A dokonce nechal pár dětí zazvonit na kostelní zvon. I rodiče byli nadšeni jeho milým přístupem k nám. 

- Pan Jaroslav Navrátil z Klubu Za starou Prahu nás pozval k sobě do knihkupectví, kde jsme mohli kromě pěkných knížek obdivovat vzácný reliéf. A také si děti mohly odpočinout a vsedě poslouchat příběhy z Karlova mostu. 

- zejména Odboru vnějších vztahů a služeb z Kanceláře Senátu, jmenovitě paní Denise Čermákové, za vstřícné jednání a poskytnutí informačních materiálů pro děti. Všichni zaměstnanci, se kterými jsme se dostali při procházce do styku, nám procházku zpříjemnili. A my jim jejich víkendovou službu snad také. 

- Ředitel PNP pan Freisleben nás pustil do Hodovní síně, kam se běžně veřejnost nedostane. V rámci přípravy procházky jsem byl s jeho sekretariátem v kontaktu, stejně tak s paní Jaroslavou Lešákovou z letohrádku Hvězda. Paní pokladní i kustodi o naší návštěvě věděli, dokonce jsme dostali i pochvalu za vzorné chování. 

- druhá polovina roku 2016 byla obtížná na Pražském hradě v rámci zavádění bezpečnostních opatření. Díky panu Velíškovi, řediteli Správy Pražského hradu a panu Vlkovi, řediteli Odboru turistického ruchu SPH se nám procházka do Královského letohrádku vydařila. A díky patří i osobám dozorující výstavu a dámám v pokladně. 

- velké díky paní Denise Vodešilové z Klubu Lávka, stejně tak velice ochotnému panu Novotnému (taktéž z Klubu Lávka na Novotného lávce 😉 za umožnění projít klub a dostat se na venkovní terasu, odkud je krásný pohled na Muzeum Bedřicha Smetany či na Karlův most.

- velké díky za spolupráci nejen vedoucí Muzea Bedřicha Smetany paní Olze Mojžíšové, nejen zaměstnankyním muzea - např. Janě Plecité či kustodkám mající službu, ale i paní Zuzaně Kempné z Památníku Bedřicha Smetany v Jabkenicích. 

- bylo nám umožněno se podívat na nádvoří hotelu Smetana, stejně tak do zadní části Pachtovského paláce, kde jsme mj. viděli vodníka, o kterém jsem se bavili chvilku předtím na Novotného lávce. 

- sestra Stanislava nás uvedla do nemocnice a umožnila nám navštívit aulu, kde jsme si vyprávěli nejen o postavě sv. Karla Boromejského. Objevili jsme se i v kostele a vše zakončili v kantýně. Děkujeme za sladké koláčky a cukroví!

- děkujeme všem, kteří nás měli daný den na starost.

- velké díky patří jak Lucii Koňakové, manažerce obvodu Praha 1, tak Iloně Dobšové, vedoucí pobočky v Jindřišské ulici, nejen za poskytnuté materiály, ale i za možnost jít s dětmi do hovorny a nechat je tam poslouchat mj. Pošťáckou pohádku. 

- děkuji realizátorům potrubní pošty do nejrůznějších objektů (např. do nemocnic), zvláště pak panu Kamilu Petruškovi, vedoucímu manažerovi obchodu, za zapůjčení pouzdra, které v potrubní poště přenáší zásilky. 

- děkuji klubu Duplex na Václavském náměstí, hlavně pak manažerovi Martinovi Kukolovi, za umožnění návštěvy venkovních teras v nejvyšších patřech budovy, kde jsme si povídali o poštovních holubech. 

- mluvčí Městské knihovny, Lenka Hanzlíková, nám ukázala budovu na Mariánském náměstí ještě před otevřením pro návštěvníky, Jitka Řeháková z dětského oddělení nám zase představila, jaké služby knihovna dětem nabízí. A nejen tyto dvě dámy, ale i ostatní zaměstnanci, vytvořili v knihovně velice přátelské prostředí. 

- je to štěstí, když narazíte na milého a stejně zapáleného člověka. Na fakultě strojní ČVUT se mi to podařilo. Marta Špačková, která má na starosti PR, mi kromě umožnění vstoupit do jedné z poslucháren,  půjčila i zajímavé předměty k tématu naší vycházky. 

- zkušenosti nejen s dětskými skupinami mají v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje mnoho. I tak však děkuji provoznímu řediteli Petrovi Hamplovi a zaměstnancům památníku, za skvělou spolupráci. Navíc velké díky patří Zdeňkovi Špitálníkovi z Vojenského historického ústavu, který nám na procházku půjčil repliku Kubišovy bomby. 

- povídat si o plesech a bálech, které zde navštívila třeba Božena Němcová, jde určitě i venku, ale pokud Vám ředitel Petr Denk a jeho kolegové umožní vstoupit dovnitř a projít si zde některé sály, to pak děti hned mají názornou představu. 

- chodit po Masarykově nábřeží a obdivovat krásné secesní domy - už to je potěšení. Ovšem díky starostce spolku Hlahol v Praze a ochotě Růženy Vokněrové jsme secesní umění objevili i uvnitř. Za přítomnosti pana Dvořáka a Smetany, kteří na nás dávali pozor. 

- německý kulturní institut má na starosti například mezinárodní kulturní spolupráci. A my jsme měli tu možnost si s dětmi v krásných prostorách foyer ve druhém patře povídat o jednom vlastenci, kterého si vzala Barbora Panklová. Jeho jméno? Němec. Josef Němec.

- Lucii Kodyšové za skvělou prezentaci předmětů, které se používají při obřadech, stejně jako za možnost se podívat do sakristie, nebo za otevření běžně nepřístupných staveb v okolí kostela. 

- dozorujícím lidem z kasemat, kteří nám nejen pustili zajímavý film, ale dali nám i určitou míru volnosti, kterou zvláště děti při procházkách potřebují. Na oplátku jsme dodrželi všechna psaná i nepsaná pravidla. 

- lví podíl měl na procházce správce vojenského kostela a stálé expozice Hradní stráže rotmistr Jakub Bruno Středa, dále členové (a členky!) Hradní stráže, se kterými jsme přišli během procházky do styku a rovněž dámy střežící expozici ve věži Mihulka.  

- poděkování patří všem z Náprstkova muzea, v čele s paní Džbánkovou, že jsme mohli uvnitř mrazivého počasí vstoupit dovnitř a říct si něco nejen k Vojtovi Náprstkovi. 

- měli jsme štěstí, že zrovna uvnitř probíhalo finále České ceny za architekturu. A tak jsme si mohli s dětmi udělat představu, co zrovna u nás frčí. Děkuji celému týmu galerie v čele s jejím ředitelem panem Mertou. 

- vše začalo téměř před dvaceti lety. Tenkrát i nyní - děkuji paní ředitelce Heleně Koenigsmarkové. Tenkrát i nyní - děkuji musejní pedagožce Vlaďce Sehnalíkové. A paní Dagmar Mandelíkové a její Hance taktéž. Děkuji! Krásná budova, krásné exponáty, krásní lidé. 

- i za plného provozu jsme dostali svolení navštívit budovu porodnice, rozlehlého dvora a kaple sv. Kříže. A porodního sálu. Ale ne, tam jsme nebyli. Děkuji za souhlas panu profesoru Martanovi, přednostovi kliniky, dále paní Janě Urbanové, vedoucí sekretariátu a paní Slavomíře Kvakové, bez které bychom se v budově ztratili. 

- mistr sice v letohrádku nikdy nebydlel, ale my jsme si život našeho geniálního skladatele uvnitř připomněli. A to díky Ivaně Círové Hacmacové, kurátorce muzea, paní Zdence Ovsíkové, správkyni muzea a přítomné paní pokladní a kostodce. V neposlední řadě si poděkování zaslouží obchodní oddělení Národního muzea, konkrétně paní Marika Lukáčová. 

- tolik lidí jsem už do procházky dlouho nezapojil. Děkuji celé České filharmonii a jmenovitě obchodnímu náměstkovi Michalu Medkovi, dále Aleně Špačkové, Janě Orlové, Lence Čápové, Tomáši Pospíchalovi a vrátným, kteří nás doprovázeli. Speciální poděkování patří Ivoši Kahánkovi a Erice, toho času mé milé manželce. 🙂

- vedoucí ateliéru, paní Eva Eisler, nám umožnila se u nich posadit a pustit si ukázky z tvorby Antonína Dvořáka. A když už jsme byli uvnitř, děti obdivovaly práce studentů. A někdo si dal i dortík a zmrzlinu.  

- stoleté výročí vzniku Československa si žádalo velkou oslavu i v Peprné Praze. Původně jsem chtěl pouze nakouknout do nějakých prostor, ale vřelost, vlídnost a ochota několika zaměstnanců Obecního domu vedla k tomu, že mnoho dětí vidělo nejrůznější salonky a sály. To se pak o secesi vypráví hned jinak. Děkuji za všechny Karolině Růžičkové, Karlu Temiakovi a Janu Konopáskovi.

- kde jinde zakončit dvouměsíční povídání o Masarykovi než na nádraží, které se po něm jmenuje. A víte, že tu pan prezident má i svůj salonek? My jsme to díky Ing. Josefu Joskovi a Pavle Knížové zjistili. 

- že někdo kvůli nám jde o víkendu do práce, aby ukázal dětem krásnou budovu Nového proboštví na Vyšehradě, to neudělá jen tak někdo. Ale paní ředitelka Jana Čemusová ano. A navíc dětem připraví čaj a nějakou tu sladkost. A že se zázraky dějí pouze o Vánocích. 

- při svých procházkách se setkávám s různou mírou důvěry, ale zde jsem snad dosáhl vrcholu. Děkuji paní ředitelce Ireně Kábele, že jsme se u nich s dětmi mohli v mrazech ohřát. A během naší návštěvy jsme si např. představili staré malby v budově Starého probošství na Vyšehradě, kde škola sídlí. 

- krásnější dárek na Vánoce jsme si nemohli přát. Díky ochotě lidem z Galerie hlavního města Prahy a Obecního domu jsem mohl za výhodných podmínek dětem představit životní dílo Alfonse Muchy - Slovanskou epopej. Děkuji paní Alici Lenské, která se mnou vše koordinovala. 

- děkuji mnoha lidem z CAMPu, jmenovitě Silvii Luběnové, Štěpánovi Bartlovi, se kterým jsem akci plánoval rok dopředu, kustodkám na místě – Ditě, Aničce, Bětce a Martinovi za pomoc s technikou.

- Jiří Raiterman, který má v DOXu na starosti vzdělávací programy, byl ten hlavní, se kterým jsem vše řešil. A je milé, že jsme se podle jména znali z let, kdy jsem byl v DOXu častým hostem. A díky i deseti kustodům, které jsme cestou potkávali.

- Jaderku jsme prozkoumali díky Šárce Salačové z PR a dvěma studentkám, které šly v sobotu kvůli nám do školy – Kateřině Pilné a Elišce Trojákové. Kateřinu Pilnou jsme pak za rok potkali v další budově školy na Praze 1. A vše zařízeno opět díky Šárce Salačové. 

- od paní doktorky Dagmar Rýdlové z Hlávkovy nadace jsme byli v kontaktu přes rok a poskytla mi spoustu materiálu o našem mecenáši. V Hlávkově koleji děkuji její vedoucí Michaele Doškové a všem studentům a zaměstnancům, se kterými jsme přišli v místě samém do styku.

- V kostele sv. Václava na Zderaze nám pomohla paní farářka Ema Blažková a její pomocníci – Helena a David Šmídovi a Helena Blaženinová.

- po Masarykově nádraží jsme prozkoumali i Hlavní nádraží. A prolezli jsme si ho od parku až po nástupiště. Kromě podpory od pana Ing. Josefa Josky se nám tentokrát dostalo pozornosti i od pana Tomáše Bezoušky, který mě vybavil spoustou obrázků. 

- po bezproblémové spolupráci s Galerií hlavního města Prahy z konce minulého roku jsme tentokrát zavítali do Bílkovy vily. A opět velké poděkování směrem k paní Alici Lenské. Zaměstnanci Galerie přímo ve vile nám rovněž zpříjemnili naše povídání. Děkujeme!

- velké poděkování patří slečně pokladní, která se velice hezky zajímala o projekt Peprná Praha ještě před samotnou návštěvou s dětmi. Poskytla mi cenné rady a doporučila knížku, ze které jsem pak nakonec čerpal. 

- v právnické fakultě jsem narazil na skvělého tajemníka pana Aleše Hájka a jeho pravou ruku Kláru Fialovou, vedoucí provozního oddělení. Jen díky nim jsme mohli nabídnout účastníkům nezopakovatelné zážitky. Své poděkování si zaslouží i oba vrátní, kterým jsme se plazili pod jejich stolem – doslova. U Filozofické fakulty si poděkování zaslouží rovněž pan tajemník Jan Šebek, se kterým jsem měl tu čest se po dlouholeté spolupráci znovu setkat. 

- když jsem se poprvé setkal s panem Františkem Tymrem z oddělení vzdělávání a kulturních aktivit, bylo mi hned jasné, že nás čekají s Národním muzeem dobré časy. Nejdříve mě osobně provedl po své domovské scéně, následně poslal zajímavé články a texty k věcem na které jsem se ptal. A byl osobně přítomen naší první procházce. Tomu se říká kvalitní zaměstnanec. 

- vše začalo milým přístupem pana ředitele PCT Petra Slepičky. Pokračovalo to bezproblémovým plánováním s vedoucím na Staroměstské radnici panem Antonínem Balounem. A končilo to mnoha průvodci, kustody a dalšími pozicemi, které jsme potkávali. Za všechny jmenuji průvodkyni Ivu Mrázkovou, která mě provedla podzemím, ve kterém jsme pak s dětmi nemuseli bloudit. 

- věrnými posluchači jsou i Mikulovi, resp. holky Stella, Terka a Laura. Když jsem se dozvěděl, že jejich tatínek je proděkanem na 1. lékařské fakultě UK, slovo dalo slovo a o víkendu jsme navštívili děkanát fakulty. V jedné aule probíhala přednáška, ve druhé učebně kurz první pomoci a jako třešnička na dortu prohlídka Stomatologického muzea prof. Jana Jesenského, kterým nás prováděl sám pan proděkan. Holky měly hned o důvod víc být právem na tatínka pyšné. 

- Státní tajemnici, JUDr. Martinu Děvěrovou, MPA, jsem poznal v její předchozí práci, kdy (dobře) šéfovala Magistrátu hlavního města Prahy. Díky ní jsme dostali možnost navštívit o víkendu prostory, které veřejnosti určeny nejsou. A aby vše proběhlo bez problémů, najal jsem si i místní ostrahu, která nás všude doprovázela a dávala na nás pozor. Malá cena za možnost vidět ministerskou budovu u Štefánkova mostu Na Františku. 

- Benediktinky, zvláště řeholní sestra Petra, byla velice milá. Byl z ní cítit klid a dobrá mysl. Vše jsme si prošli, řekli jsme si, na co upozornit, dostal jsem od sestry krásnou knížku o klášteru a já se mohl připravovat na procházku s dětmi. Dokonce nám otevřeli kapli, ve které bylo k vidění mumifikované tělo!

- Během procházky jsme sice nenavštívili žádný interiér, ale protože naším cílem byla krásná zahrada Ztracenka, která se pomalu otevírala po covidové pauze, byl jsem v kontaktu s Úřadem MČ Praha 2. A to jak s Danou Hrachovou, pověřenou vedením oddělení ochrany životního prostředí, tak s panem Robertem Lukáškem z odboru komunikace. A protože se odehrávala v nedalkém Bastionu XXXI. svatba, bylo třeba vše pečlivě naplánovat, načasovat. 

- pan František Hadaš, předseda místního sportovního klubu, který má na starosti jižní část Střeleckého ostrova, překvapil jak svou ochotou, tak nebojácností. My jsme se však odvděčili bezproblémovou návštěvou, kdy se do této části ostrova zcela poprvé nepodívaly pouze děti, ale i mnozí dospělí. 

- díky prvnímu kontaktu s milým panem vrátným v Lichtenštejnském paláci jsem se dostal až k paní tajemnici Jolaně Krotilové, která ze dne na den poskytla souhlas s naší návštěvou venkovních prostor. A náhoda tomu chtěla, že jsme měli povídání zpříjemněno živou hudbou, linoucí se z jednoho sálů. 

- po kontaktování společnosti CASUS DIRECT MAIL a.s. se mi velice rychle ozvala paní Milada Hrabalová, se kterou jsme se ještě ten samý den potkali. Na místě jsem se seznámil s velice milou a usměvavou ženou, byl jsem proveden Vrtbovskou zahradou a už se mi začaly v hlavě roztáčet kola, co vše bych mohl dětem ukázat. Velké díky za přijetí i za skvělé podmínky naší náštěvy.