PPP – Pátrání po Pomukovi

Jan z Pomuku se narodil kolem roku 1340. O místě jeho narození nebylo nikdy pochyb, jde zcela jistě o tehdy trhovou ves Pomuk (trhová ves byla něco více než obyčejná vesnice, ale logicky méně než město. Platilo v ní trhové právo. Tedy ne právo trhnout si nohou, ale právo pořádat trhy).

Jan byl s největší pravděpodobností Jan pokřtěn v raně gotickém kostele sv. Jakuba, který přečkal mnohé požáry.

Na místě, kam pozdější tradice kladla světcův rodný domek, se dnes tyčí barokní chrám, zasvěcený Janově památce. Mnoho nevíme ani o Janových rodičích. Otec Velfín (Welfin) byl pomuckým rychtářem v letech 1355 – 1367. 

Základy vzdělání Jan získal ve škole, která byla zřízena už kolem roku 1344 při farním kostele sv. Jakuba. Je doloženo, že Jan studoval na Vysokém učení v Praze a patřil mezi nejlepší žáky.

Pár dat:

1340: narození 

1369: veřejný notář v Praze
1380: oltářník v katedrále sv. Víta
1383-1387: studia církevního práva v italské Padově
1387: kanovník u sv. Jiljí a doktor dekretů
1389: kanovník vyšehradské kapituly, dále generální vikář arcibiskupa pražského ve věcech duchovních
1390: Jan vyměňuje dne 26.srpna své farářství u sv. Havla za úřad arcijáhna žateckého
20.3.1393: umírá Jan na mučidlech, jeho tělo je svrženo z kamenného mostu do Vltavy
17.4.1393: Janovo tělo se zachytilo na pravém břehu Vltavy, kde ho nalezli cyriaci z nedalekého kláštera, a ti Jana pohřbili.
31.5.1721: papež Inocenc XIII prohlašuje Jana Nepomuckého za blahoslaveného
19.3.1729: papež Benedikt XIII prohlašuje Jana Nepomuckého za svatého

Příčin, z nichž nakonec vykrystalizovala Janova smrt, bylo několik. Hlavním důvodem bylo církevní schizma, a z toho vzniklé nepřátelství mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenštejnem. Králi velmi záleželo na tom, aby mohl ovlivňovat dosazování biskupů a dalších vyšších církevních hodnostářů. V roce 1393 se tyto spory vyostřily v souvislosti s volbou nového kladrubského opata. Historické prameny hovoří o tom, že Jan zemřel proto, že stvrdil volbu kladrubského opata, a také proto, že byl úředníkem pražského arcibiskupa Jenštejna, králova úhlavního nepřítele. Jiné prameny zase uvádějí jako dominantní příčinu Janovy smrti skutečnost, že se opovážil kritizovat samotného krále. A jako další možná příčina se uvádí, že Jan nechtěl vyjevit králi zpovědní tajemství královny. Nelze jednoznačně prokázat, co bylo pro tragický skon světce hlavním důvodem, mnohé však nasvědčuje tomu, že právě zachování zpovědního tajemství dovedlo krále až k nepříčetné nenávisti. O tom svědčí především králova nebývalá aktivita v mučírně. Vždyť osobně Jana pálil na boku pochodní, aby vyzvěděl potřebné. Aby se pak definitivně zbavil umučeného světcova těla, vydal rozkaz svrhnout ho večer do Vltavy.

Ostatky sv. Jana Nepomuckého jsou uloženy v chrámu sv. Víta. 

(článek upraven z textu pana Luďka Krčmáře z www.msjn.cz)

Nesčetné sochy a obrazy světce obměňují většinou typ, který podle Rauchmillerova modelu vytvořil r. 1683 pro pražský Kamenný most Jan Brokoff. Poznáme jej snadno na první pohled: kněz v rochetě a biretem s pěti hvězdami kolem hlavy, držící v náručí krucifix a případně ještě palmu. Ta je symbolem vítězství, pět hvězd zase připomíná legendu, podle níž našli rybáři ve Vltavě jeho mrtvé tělo. Hvězdy symbolizují i pět ran Kristových a pět liter slova TACUI (mlčel jsem), které společně s prstem před ústy připomíná zachování zpovědního tajemství. Sv. Jan Nepomucký je jediným světcem vedle Panny Marie, jehož svatost je naznačena hvězdami. Dále se můžeme setkat i s dalšími atributy, jako je jazyk (zachován v lebce neporušený, nové výzkumy však ukazují že se jedná o mozkovou tkáň), staroboleslavské paladium (podle barokní legendy putoval světec do Staré Boleslavi), most, kotva či chuďas, kterému udílí světec almužnu.

zdroj: www.msjn.cz

Za první zázrak se považuje, že jazyk, symbol neprozrazeného zpovědního tajemství, v hrobě nezetlel a při exhumaci byl nalezen v lebce.

Druhým zázrakem je, že domnělý jazyk po 6 letech v křišťálové schránce při opětovném zkoumání mírně nabobtnal, získal červenou barvu a začala v něm prý pulzovat krev.

Třetí zázrak je zachránění malé Rozárky od utopení. V zimě spadla do řeky a prý byla pod ledovou vodou skoro půl hodiny, když v tom se zastavilo kolo nedalekého mlýna a malá dívenka se objevila na hladině. Po několika minutách v teple se probudila a vyprávěla, že se jí pod vodou zjevil Jan Nepomucký a řekl, že jí zachrání.

Posledním zázrakem je uzdravení Terezie Veroniky Krebsové v roce 1701. Dívka dostala do ruky nešťastný zánět, že jí po několika měsících ruka úplně ochrnula a skoro se scvrkla. Prý se ale vroucně modlila k Janu Nepomuckému, a ten se jí prý jednou ve snu zjevil a ruku uzdravil, takže s ní mohla normálně hýbat jako předtím.

www.msjn.cz

1. ulice Šporkova 6
2. průčelí kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, U Kasáren
3. Černínská 3a
4. Králodvorská 7
5. bazilika sv. Jiří na Pražském hradě - průčelí kaple sv. Jana Nepomuckého
6. Říční 4, před kostele sv. Jana Křtitele Na prádle
7. Karlův most - na 8. pilíři od Starého Města
8. Křižovnické náměstí, Muzeum Karlova mostu, u pokladny
9. Karlova ulice 3, rohový dům U zlaté studně
10. Ungelt, Týn 6
11. kostel sv. Ducha, náměstíčko v Dušní ulici
12. U lužického semináře 1
13. Karlovo náměstí 41, vedle Faustova domu
14. Vyšehradská 28, u kostela sv. Jana na Skalce
15. Spálená 4, u kostela Nejsvětější Trojice
16. Národní 8, u kostela sv. Voršily
17. Horní část Malostranského náměstí, u morového sloupu Nejsvětější Trojice
18. Radnické schody, dolní část
19. Celetná 17
20. U Lanové dráhy 2
21. před vstupem do kostela Panny Marie Sněžné
22. Katedrála sv. Víta - zvenku
23. Alšovo náměstí 4
24. Na Kampě 12
25. Nerudova 8
26. Pod Bruskou 6
27. Loreta, venku u schodů směrem na Pohořelec
28. Vojtěšská 10, u kostela sv. Vojtěcha
29. náměstí Republiky, před kostelem sv. Josefa
30. Nerudova ulice (portál)
31. Pohořelec uprostřed náměstí