Aktivita Peprné Prahy má jeden cíl. Upozornit na krásy a tajemství Prahy. Peprná Praha je primárně pro děti. Ty toho vidí mnohem více, než my. Ale musí je někdo nasměrovat. Snažte se o to. Peprná Praha Vám v tom nabízí pomocnou ruku.
Níže naleznete veselé, vtipné či milé připomínky toho, že se to daří. Děkuji Vám!
Když jsme šly jednou s Bárou po ulici, potkaly jsme jeptišku. Říkala jsem jí, že je to jeptiška a že jeptišky žijí v klášteře. A Bára si hned vzpomněla na Anežský klášter. Dost mě to překvapilo, protože jsme ho navštívili s Liborem před 4 měsíci. Někde to tam má schované.Výklady na mé dítě opravdu působí. Jak vidíme kříž, tak je to hned kříž svatého Ježíše
Daniela Stloukalová (03/2015)
Jednou v neděli: malý Kryštof chodí po bytě sem a tam a říká: „Mamí, tatí, že jsme šli s Liborem za Mikulášem?“ „Ano, Krýšo, šli.“ „Mamí, a že je to socha?“ „Ano, Krýšo, je. A víš, co má v ruce?“ Do rozhovoru se přidá starší bráška malého Kryštofa. „Má přece hůl.“ „Ano, Máťo, a co má ještě?“ „Jablíčko?“, zkouší Matěj. „Ne, jablíčko to není.“ „Koule. Má koule! A zlatý!“ Nadšeně si vzpomíná malý Kryštof.
Zdravím pane Libore, netroufám si Vás oslovit pouze Libore, i když u nás jste Libor, nebo pouze Libka. Moc Vám děkuji za neuvěřitelně krásný nápad na poznávací procházku po Praze. Bylo to super! Bomba. Zážitek pro mě i kolegyně. Kamarádi Andrey jsou u nás vždy vítáni. Pokud zatoužíte po krásách vesnice, ráda Vás osobně poznám. Ještě jednou díky.
Náš Matyáš po sobotní procházce ke kapucínům na Hradčanech nakreslil ve školce tento obrázek. My, kteří si živě vzpomínáme na počítání dělových koulí na Novém Světě, víme, co tím chtěl básník říci.
Dobrý den, Libore, moc děkujeme za včerejší procházku. Dostali jsme se díky Vám na moc zajímavá místa a dozvěděli se nové informace o Národním divadle. Líbilo se mi i to, že jsme začali venku procházkou kolem divadla a na konci jsme u modelu navázali na úvodní informace. Umíte velice dobře pracovat s dětmi, leccos se od Vás učím 🙂 Mějte se hezky, těšíme se na příště.
Přátelům Prahy přinášíme pochvalné poémy na Peprnou Pražskou procházku! P-doporučujeme všem – naše třída byla nadšena!!!!
Dobrý den pane Peprný, jsem ráda, že Šárka se procházky účastnila. Manželovi se procházka také líbila a říkal, že to máte pro ty děti moc dobře udělané. A myslím si, že to bylo vidět i na tom, že Šárka vykládala opravdu zajímavosti (zlatý déšť, zpívající fontána a i o výstavě skla v Královském letohrádku mluvila) a to jsem si myslela, že přijde pouze s větou … dobrý:) …znáte děti:) Pokud to bude možné, rádi se zúčastníme i další prohlídky, kterou plánujete.
Lenka Doleželová (9/2016)
Dobrý den, Libore, celá akce s Vámi měla ještě dohru, protože rodiče od těch kluků, co s námi byli v kostele Panny Marie Vítězné, vyprávěli, že kluci stále doma mluvili o Pražském Jezulátku a o jeho šatičkách… Jedna maminka má dokonce plnou kabelku těch foteček, co si měli vzít kluci jen jednu. Ale prý si je doma stále prohlíží 🙂 Moc díky a mějte se hezky.
Katka Šmídová (11/2016)
Dobrý den pane Peprný,na přání holek Vám chci nejen jejich, ale i svým jménem poděkovat za příjemně strávené odpoledne. Vzhledem k tomu, že můžeme po určitých zkušenostech srovnávat, rozhodně jste teď na první pozici a dohodly jsme se, že když to půjde, tak si příští vycházku ujít nenecháme.Kdybych měla shrnout, co nejvíce se u nás probíralo, tak by to rozhodně byl požár, úplně „famózní“ koláčky, sestry představené a slon. Nejsem si sice úplně jistá, jestli přesně v tomto pořadí :-), ale každopádně večer se ještě přely, jestli se strašidelný povoz do průjezdu domu skutečně vešel nebo ne.
Líbil se mi vtipný web, který měl šmrnc a také příjemná domluva na individuální procházku. Byla jsem zvědavá, jak se podaří zaujmout tři děti v rozmezí 7-12 let. No a výsledek? Po první procházce si děti vyžádaly „repete“, připomínají mi nejpikantnější historky a hlavně se těší na další návštěvu Prahy – co jim Libor vymyslí. Co může být víc 🙂
Moc děkujeme za Peprnou hradní stráž. Bylo pro mne překvapením nadšení neteře, která je s dějepisem na štíru. Prosila mne, abych ji na další Peprnou Prahu vzal s sebou. Chce Vás jako učitele dějepisu.
Je to dnes velmi vzácné, když někdo ve svém volném čase předává našim dětem lásku ke kultuře, historii a ukazuje jim naše kořeny. Tohle jestli jednou ztratíme , tak zbyde jen prázdná, vykořeněná nákupní společnost bez hodnot a bez cíle. Jsem moc rád, že děláte co děláte a vidím v tom skutečný smysl a dává mi to naději, že vyrostou děti s trochu jiným pohledem na svět kolem sebe.
Václav Brabec (10/2017)
Sobotní hru chválím. Dobré tempo, vyšší hustota odkazů a časový limit. Šifry se povedly, děti se potrápily… Pro mě jako Nepražáka je velice cenné to šmejděni po centru. Oceňuji, když to vedeš postranními uličkami či pasážemi, které člověk běžně míjí.
Široko byl přesně takový, jak jsem si ho od dětství představoval. Nový fantastický prostor, úplně jiný než u první hry o Tleskačovi, aranžmá jako z nějakého „escape room“. Běhal nám mráz po zádech.
Ze Široka ale byly děti paf. Naše Hanka byla v partě nejmladší, takže u všeho luštění stála spíše opodál a tiše sledovala, co dělají ostatní. V tom sklepě ale nejistě stála u dětí a zkoumavě, možná trochu i se strachem fixovala zrakem Široka. Moc pěkná hra.
Samuel Ferenčík, účastník outdoorové hry pro divadlo Minor Za tajemstvím Široka
Posílám poděkování!!! – Prosincové předvánoční putování – PEPRNÁ PERFEKTNÍ PROCHÁZKA:
- pečlivě, profesionálně připravená; působivě prezentovaná/podaná; promyšleně prokládaná působivými příběhy;
- pomůckami pěchovaná 🙂 potěšující, povzbuzující, příjemná, povznášející, pohodová, přirozeně plynoucí,
- poznávací, pohádková, prozření přinášející, přemýšlení provokující; plná příjemného povídání, protkaná propojujícími příběhy;
- poznání podporující; plná pohybu, překvapení; perličkami prasátka prolnutá; půvabná, pražské poklady popisující…
PROSTĚ PARÁDA! PEPRNÉ PROCHÁZKY = PASSION! PRIMA PRIMISSIMA!!Přeji příjemné předvánoční pobývání!
Libore, musím se s Vámi podělit o zážitek. Po minulé kubistické procházce jsme jeli domů po nábřeží a tak jsme sledovali kubistické domy. Dětem lezly oči z důlků. A když jsme pak minulý týden jeli z centra stejnou cestou, věděla celá tramvaj, že „jako tati, koukej, tady to začíná! Vidíš ten kubismus? To je takový to džžž na jednu stranu, džžžž na druhou stranu, jak říkal Libor“. Byla jsem na děti opravdu pyšná.
Tamara Petržílová (02/2018)
Dobrý den, děkujeme za procházku do Národní galerie. Byla moc fajn a syn Šimon byl nadšený. Říkal, že by nikdy nevěřil, že mohou dvě hodiny strávené koukáním na obrazy tak rychle utéct.Řekla bych, že ho to dost inspirovalo. Odpoledne jsme si ještě hledali něco o Rembrandtovi …
Libore, děkujeme za včerejší procházku po Pražském hradě. Moc se nám líbila. Cestou domů přes Malostranské náměstí se děti k Vašemu povídání pořád vracely. Dneska jsme si na Vás také mockrát vzpomněli – bašta, Jiří z Poděbrad, pražská náměstí, hranice Starého a Nového města … Z nábřeží u Vltavy jsme koukali na Hrad a vzpomínali na včerejší prohlídku s Vámi – viděli jsme okna, kde proběhla defenestrace, zahradu Na valech atd. Když jsme se dnes po návštěvě ZOO vydali okouknout nově opravený orloj a procházeli se malými uličkami Starého Města a okukovali Židovské město, hned Šimon říkal “Příště by nám o tom Libor mohl vyprávět :-)”.
Nina Holoušová (09/2018)
Dobrý večer Libore, děkuji Vám za dnešní procházku – všechny jsou krásné, ale některé jsou ještě krásnější a tahle mezi ně určitě patřila. Jak mám raději spíš ty venkovní, tak interiéry Obecního domu a Masarykova nádraží byly fakt luxusní. Skvělé bylo i téma, i vzhledem k výročí Republiky. A pak to hlavní – takhle poutavě jsem „dějepis“ prostě ještě od nikoho vyprávět neslyšela.Dokladem Vaší ohromné schopnosti vtáhnout posluchače do děje je pro nás naše Laura – na konci prázdnin jí byly 4, normálně je to dost živé dítě, které sezením rozhodně moc času netráví, a je klidně schopná odejít po chvilce i od (pěkné) pohádky v telce, protože ji to prostě už nebaví. A Vaše vyprávění si evidentně užívá s velkým zaujetím. Těšíme se na příště.
Libore, ještě Vám musím jednou poděkovat, protože procházka byla jako vždycky moc prima.
Liborek dopředu váhal, jestli vůbec půjde. Spousta věcí si totiž zaslouží jen převracení očí a povzdech, jak je to “trapný”.
Někde u Býčího schodiště se ptal, jak dlouho ještě bude procházka trvat, tak jsem se trochu lekla. Následně si ale povzdechl, jaká je to škoda, že už jen hodinu neb (cituji) “ S Liborem bych tady chodil klidně ještě tři hodiny! “ Což je od puberťáka asi největší možné uznání!
Připomínka prosincové procházky, která se nesla v secesním duchu s prohlídkou Slovanské epopeje od Alfonse Muchy. Dostal jsem další měsíc krásné psaníčko od malé Markétky a malého Matěje. A od tety Andrejky. Celé psaníčko bylo v tzv. Mucha stylu. Udělalo mi radost, děkuji! Libor
Před pár dny jsme s Torinkou prošly Václavskou pasáží dolů na metro, tak jsem se jí opatrně zeptala, kolem jaké to budovy jdeme. Nejen, že ji celkem správně pojmenovala, ale na doplňující otázku odpovídala za použití slov atom, jádro a pod. velmi květnatě až do metra.
Ahoj Libore, díky za prima odpoledne! Znovu a znovu žasnu nad Tvým vypravěčským uměním! Příběh Wintonových dětí už mě dojal mnohokrát, dokonce ho Ondra měl jako téma školního divadelního představení, ale Ty jsi zase našel nové facety a způsob, jak nás zasáhnout! A ještě ta Stabat Mater od Dvořáka v pozadí… A to ležérní popíjení fanty v prostorách Fantovy kavárny, to byl tedy majstrštyk! 🙂
Bojím se, co budu dělat, až děti odrostou… Už abys začal přemýšlet nad vycházkami pro seniory!
Procházku o Hlavním nádraží slyším od Aničky každý týden, když tudy procházíme – pamatuje si nejen Fantu, ale i stavitele, listonoše, dopravu. Snažili jsme se dopočítat rychlost vlaku podle čísel. O památníku sira Nicholase Wintona věděla, ale až po Vašem výkladu pochopila, co přesně to znamenalo pro děti. Procházku označuje za tu nejsmutnější procházku Peprné Prahy, ale na další se opět těší. Všechny moje děti opravdu hodně baví Vaše slovní hříčky. Na Hlávku, Fantu, Muchu a další už nikdy nezapomenou.
Říjnová procházka nás zavedla do Emauz. Z procházky jsem měl zpětnou vazbu od samotných dětí, o kterých se rozepsaly jejich maminky: „Děkujeme za sobotní procházku. Byli jsme poprvé a Jonáš byl nadšený. Je rozhodnut si procházku Prahou s Vámi někdy opět zopakovat.“ Nebo: „Františce se Emauzy moc líbily, napsala si o nich dokonce do svého turistického deníčku.“ A do třetice: „Dobrý den, Libore, Jeník mi včera říkal, že Zuzi (jeho mladší sestra, která tentokrát chyběla) včera přišla o hodně! :-)“
Maminky Veronika Pavlovská, Kamila Čížková a Eva Pavlečková (10/2019)
Na konci 1. stupně je u nás ve škole zvykem, že se děti loučí nějakým vystoupením. Moji páťáci se té představy stále zarputile drží a už půl roku píší scénář, ve kterém chtějí zavzpomínat na své zážitky z každého roku. A chtějí tam dám jako jeden ze zážitků procházku s Vámi. Zkrátka a dobře, stal jste se jedinou procházkou součástí velkého literárního díla.“
ZŠ Zvole, paní učitelka Helena Špinarová (05/2020)
Libore, naše Mařenka, pravda, trochu už není dítě, ale dorostla do věku, kdy se nestydí jít na akce pro děti a užívá si to s námi. Jeník se také těší a nejmladší Františka k mé radosti vzpomíná na různé momenty z procházek a i si o ní ráda čte. Z pozice rodiče moc děkuji, máte to didakticky perfektně zvládnuté. Dokážete odolat pokušení zahltit publikum informacemi, zasazujete věci do kontextu, ukazujete souvislosti. Díky moc, letí to hrozně rychle a za procházky jsem moc vděčná. Když jdeme po Praze, nebo i mnohdy v různých jiných souvislostech se nám vynořují samé milé vzpomínky. Děkujeme.
Kamila Čížková (08/2020) – pravidelně chodí od roku 2017 s manželem a třemi dětmi
O víkend jsem jela s dětmi kolem Čechova mostu a chtěla jim říct zajímavost ke kapli. Ale děti hned spustily: „Mamí, to my přece dávno víme. Od Libora.“ Takže díky Vám, a opravdu zejména díky Vám, jsou moje děti o památkách a Praze dobře informované a já jen překvapeně poslouchám!
Lucie Vernerová (05/2021) – reakce na on-lineové procházky/prezentace pro děti
Nejvíce mě bavily procházky po Praze, protože Libor byl prostě super! Na projektu jsem se naučila například styl kubismus, nové pověsti a naučila jsem se všímat si detailů. Nejvíce mě bavilo poslouchat pověsti, protože to bylo napínavý. Nejvíce mě zaujala kubistická lampa, protože jsem nevěděla, že to existuje.Na projektu jsem se dozvěděl víc věcí o Praze, třeba historii a příběhy od Libora. Nejvíce mě zaujaly procházky s Liborem, protože byl vtipnej a řekl nové věci a historii. … Až příště půjdu do Prahy, tak se budu víc koukat na sochy nebo stavby.Naučil jsem se hodně příběhů, jak pravdivých, tak i pověstí. Nejvíce mě zaujaly procházky s Liborem, protože to bylo zajímavý a zábavný. … Až příště půjdu do Prahy, tak provedu mámu nebo tátu a všechno jim vysvětlím a budu Prahu vnímat jinak.
zpětná vazba od dětí ze Scio školy na Praze 11, paní učitelka Gábina (12/2021)
Pane Peprný, aniž bych se Maxíka ptala, sám mi řekl, že ho překvapilo, že procházka byla takhle dobrá. Myslím, že použil i slovo super. 🙂 Byli jsme párkrát na různých prohlídkách a to většinou protrpěl. Byl přehlcen informacemi a brzy ho to unavilo. S Vámi se dokázal soustředit, protože Váš výklad je více směřovány na děti. Moc Vám děkujeme a v červnu bychom rádi šli taky, tedy pokud máte ještě místo…
Barbora Šrámková (05/2022)